Jediná národní přírodní rezervace na Kroměřížsku. Vznikla sloučením dvou samostatných zvláště chráněných území, lesa Strabišova a výslunné stráně Oulehla. NPR Strabišov-Oulehla leží v jihovýchodní části okresu Kroměříž v k. ú. Kunkovice a Lísky, severovýchodně od obce Lísky. Je snadno dostupná ze státní silnice Střílky - Litenčice. Rezervace leží na jihovýchodním svahu, v nadm. výšce 300-380 m. Celková rozloha: 69,7008 ha.
Strabišov je původně lesostep na podkladě tercierních sedimentů - neogenních jílů se slabými vložkami pískovců, nyní zarostlá jehličnatým a smíšeným lesem. V této lesní části rezervace jsou kulturní listnaté porosty dubu, buku, javoru, habru a jasanu a porosty smrku a borovice. V podrostu lze nalézt celou řadu vzácných a chráněných druhů rostlin, např. ze vstavačovitých střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vstavač nachový (Orchis purpurea), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač vojenský (Orchis militaris), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis). Dále se zde vyskytují lilie zlatohlavá, sasanka lesní (Anemone silvestris), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), sesel sivý (Seseli osseum), pcháč panonský (Cyrsium panonicum), kopretina chocholičnatá (Chrysanthemum corybnosum), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), čistec alpský (Stachys alpina), orlíček planý (Aquilegia vulgaris), ostřice horská (Carex montana), kostřava různolistá (Festuca heterophylla), pryšec hranatý (Europhia angulata), višeň křovitá (Prunus fruticosa) a další. Z botanického pohledu jsou nejbohatší okraje lesa, kde se vyskytuje nejvíce uvedených druhů.

Oulehla má charakter výslunné suché stráně s původní neporušenou xerotermní vegetací, zčásti osázená třešněmi (Oulehla I) a borovicí lesní (Oulehla II), v obou částech se vyskytuje také jalovec obecný. Oulehla je bohatá botanická lokalita s řadou teplomilných druhů rostlin, vstavačovitých a zvonku sibiřského (Campanula sibirica, kromě PP Přehon u Chvalnova jediná na Kroměřížsku). K nejvýznamnějším druhům patří ze vstavačovitých vstavač trojzubý (Orchis tridentata), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bledý (Orchis pallens), okrotice bílá (Cephalantera alba), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata). Dále se zde vyskytují koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) - málo početná populace, jen 10 rostlin v Oulehle II (stav na jaře 2001), len žlutý (Linum flavum), len tenkolistý (Linum teniufolium), zvonek klubkatý, zvonek sibiřský, čekanice porýnská (Acosta rhenana), černohlávek velkokvětý (Prunella grandifolia), černohlávek dřípatý (Prunella laciniata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochruleuca), smělek štíhlý (Coeleria gracilis), vítod větší (Polygala maior), čilimník černající (Cytisus nigricans), kamejka modronachová aj.
Vyskytují se zde běžné druhy pěvců, kteří zde mají dobré podmínky pro hnízdění, z plazů zde žijí ještěrky obecné a slepýš křehký, ropucha obecná a dále množství hmyzu. V mokřadu pod strání Oulehla (mimo toto ZCHÚ) jsou velmi hojně zastoupeni obojživelníci, hlavně skokan hnědý.
V lesních porostech se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu, cílem je vytvořit podmínky pro přirozenou obnovu listnatých dřevin a změna skladby dřevin smrkových a borových porostů. Část Oulehla I byla v minulosti využívána jako extenzivní ovocný sad, z něhož zůstalo několik starých, dosud plodících třešní. Část Oulehla II bývala kosena místními obyvateli, které v menší míře pokračuje dodnes.

| Tisknout |