Chřiby tvoří nejvyšší část Středomoravských Karpat (Brdo 587 m). Je to vesměs zalesněná členitá vrchovina o ploše 335 km2, pro kterou je příznačný strukturně a tektonicky podmíněný mladý erozní reliéf na intenzívně zvrásněných paleogenních pískovcích, jílovcích a slepencích magurského flyše. Pro rozvodní části terénu jsou typické úzké, často skalnaté hřbety, v nižší jihovýchodní části se nacházejí široce zaoblené rozvodní hřbety a erozní plošiny. Na malých stěnách skal, které se nacházejí ve vrcholných partiích, jsou různé mikrotvary zvětrání, skalní mísy, výklenky a dutiny. Údolí vodních toků jsou hluboce zařezaná, na horních úsecích s typickým profilem ve tvaru rozevřeného V a místy mají hloubku až do 120 m. Směrem po proudu se rozšiřují a údolní dno zaujímá výrazná široká niva do 100 m (vyjímečně až do 250 m). Údolní svahy mají hlavně vlivem sesuvů často stupňovitý profil.
      Oblast moravských úvalů, zasahujících do popisovaného území, lze charakterizovat jako rovinu s výškami mezi 170 - 190 m n m. Největší plochu úvalů zaujímá niva řeky Moravy dosahující šířky až okolo 6 km. Přechod k Chřibům tvoří terasa řeky Moravy a zejména náplavové kužely (o mocnosti až 30 m) poboček tekoucích z Chřibů.