Bývalý vrchnostenský dvůr vybudovaný okolo roku 1860 nese jméno po svém zakladateli, majiteli buchlovského panství Zikmundu II. Berchtoldovi. Vzhledem k původnímu oficiálnímu názvu Berchtoldshof (Berchtoldovský dvůr) se v nedalekých Starých Hutích novější název Zikmundov nikdy nevžil a používá se výhradně názvu Dvorek. Zikmund II. Samuel Corsinus Berchtold vystudoval lesnickou a hospodářskou školu a stal se v těchto oborech uznávaným odborníkem. Byl c.k. komořím, skutečným tajným radou, komandérem Leopoldova řádu, hlavním porotcem u krajského soudu v Uherském Hradišti, členem říšské rady a moravského sněmu atd. Zvláštní zálibu měl v chovu koní a byl delegátem ministerstva orby pro záležitosti chovu koní na Moravě a dlouholetým presidentem Spolku ku zvelebení chovu koní na Moravě. V Buchlovicích každoročně pořádal výstavu a přehlídku ušlechtilých koní.
Dvůr byl vybudován v souvislosti se založením hřebčince v Buchlovicích, který patřil ve své době k nejznámějším na Moravě. Okolní louky, které vznikly vymýcením bukových lesů pro potřeby nedalekých skláren byly vhodné právě pro pasení zdejšího koňského chovu, jak nám ještě dnes připomíná název jedné z nich - Hříběcí louka. Koně na zdejších pastvinách trávili celé letní období, na zimu se stěhovali do Buchlovic. Roku 1886 měl hřebčinec celkem 86 chovných koní. Po Zikmundově smrti chov koní upadl a dvůr byl využíván pro chov ovcí. Na okraji Hříběcí louky stával prastarý dutý dub s pověstnou rozložitou korunou, uváděný jako orientační bod na starých vojenských speciálkách - U širokého dubu (Zur breiten Eiche). V jeho dutině se schovávali při dešti pocestní i pasáci, kteří si zde rozdělávali oheň. Při jedné takové příležitosti roku 1912 dub zevnitř zapálili a ten úplně vyhořel, takže dnes již neexistuje. Při likvidaci zbytků dubu bylo údajně napočítáno na jedné větvi 350 letokruhů.

| Tisknout |