Z katastru obce jsou známy ojedinělé nálezy šňůrové keramiky, keramiky z období popelnicových polí atd.
Starobylá obec z které pocházel významný moravský vladycký, později panský rod ze Zástřizl. První zmínka o obci a rodu pochází z roku 1349 (Artleb a Bozek ze Zástřizl). Původním sídlem rodu byla tvrz, která stála na neznámém místě. Tato zanikla a nová tvrz, která byla postavena v místě dnešní školy je poprvé připomínána roku 1481. Rod Zástřizlů se velmi rozrostl a držel svého času většinu panství na území Chřibů, ale i jinde na Moravě. Podle sídla se dělili Zástřizlové na větve z Lechvic, Morkovic, Prakšic a Ždánic. Obec drželi Zástřizlové do druhé poloviny 15. století Aleš ze Zástřizl prodal obec někdy před rokem 1480 Jiříkovi a Alšovi z Ojnic (vklad byl proveden až roku 1486). Roku 1533 získali Zástřizly Francové z Háje, roku 1575 opět Zástřizlové na Buchlově. Od Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl získali obec roku 1589 Martinkovští z Rozseče. Od roku 1624 jsou již Zástřizly připomínány jako součást stříleckého panství.
Obec je zajímavá svým uspořádáním bez návsi. Část zvaná Dědina je tvořena jedinou obloukovitou ulicí okolo místa bývalé tvrze a bývala obývána zámožnějšími obyvaleli. Druhá část obce zvaná Přílepy je dlouhá jednostranná skupina domů podél cesty. Je zajímavé, že poslední domy této části stávaly již na stříleckém katastru a patřily ke Střílkám.
Nedaleko od obce se nachází stopy po budování dálnice v období II. světové války. Za povšimnutí stojí především zbytky téměř dobudovaného dálničního mostu. Dálnice od Brna měla dále stoupat nad údolím Studený žleb, kterým protéká horní tok Litavy. Z Vlčáku měla pokračovat po hlavním hřebeni Chřibů přes, Brdo, Bunč, Kostelany, Novou Dědinu na Otrokovice do Zlína. Zbytky rozestavěné dálnice jsou ještě patrny mezi Brdem a Bunčem a u Kostelan.

| Tisknout |